Červenec 2016 | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
Dopoledne se odehrávaly poslední kmenové zkoušky, cíl byl velmi blízko, což přimělo táborníky zdvojnásobit své úsilí. Získaný počet bodů z této zkoušky se připočetl k těm ostatním a po obědě se kmeny dozvěděly průběžné pořadí. Podle tohoto pořadí si pak kmeny chodily k šamanovi volit území, kde chtějí heldat zázračný kámen. Ten kmen, který si vedl celý tábor nejlépe si samotřejmě volil území jako první.
Po obědě a poledním klidu se konal další nástup, kde jim šaman předal nápovědy k umístění kamene. Ke každé mapě byly vždy čtyři nápovědy, jedna označena křížkem a zbytek očíslování 1 - 3. Kmen mohl použít pouze tolik nápověd, kolik získal bodů při zkoušce u šamana. Přitom první nápověda určovala vymezení menšího území. Druhá nápověda určovala bod kolem kterého se kámen nacházel. Třetí nápověda určovala přesné místo, kde byl kámen ukryt. Nápověda označená křížkem byla jakýmsi žolíkem, který eliminoval jedno špatné místo. Kmeny mohly libovolně použít nápovědu, kterou uznali za potřebnou. Použití si ovšem museli dobře rozmyslet, protože každá byla penalizována 10-ti minutama a křížek dokonce 30-ti minutama k celkovému času, než donesli kámen do tábora.
Některé kmeny dokonce celou vzdálenost ke kameni běžely a tak se po návratu odměnily příjemnou koupelí v bazénu. Poté co se vrátily všechny kmeny se svými kameny, následovalo vyzvednutí pokladu.
Za dunivých zvuků bubnů a zpěvu skutečných indiánů prošel průvod až k místu, kde se ukrýval indiánský poklad. Zástupci jednotlivých kmenů s sebou nesli všech 12 kamenů, které tento den získali. Všechny kmeny sborovým hlasem vyvolali velkého Manitou, jež přišel mezi nás, aby získaný poklad odnesl na nové bezpečné místo a znovu jej uložil. Jakmile kmeny položily všech 12 kmenů na místo, kde se podle legendy poklad nachází, země se otevřela a cesta k pokladu byla otevřena.
Vyhodnocení celotáborové hry probíhalo v kategorii nejmladší, střední a nejstarší kmeny. Každý z kmenů byl vyvolán a získal část pokladu. Odměněni byli všichni dle svých zásluh. Velký Manitou všem poděkoval za pomoc při záchraně pokladu a odešel.
Velký indiánksý poklad byl zachráněn před bílými tvářemi a jejich železnicí.
Pořadí celotáborové hry:
Nejstarší: 1. Komančí, 2. Rudoši, 3. Astridky, 4. Geniální profesionální stopařky (GPS)
Prostřední: 1. Bu Bu Bu, 2. Krvaví šakali, 3. Totemky, 4. Drsná indiánská dvanáctka
Nejmladší: 1. Sběrači, 2. Hatátitlá, 3. Hlučné vlčice, 4. Duhová pírka