| Červenec 2016 | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
Na dnešní odpolední i dopolední program jsme kmeny rozdělili na mladší a starší. Dopoledne si mladší kmeny nazuly gumáčky a v potůčku protékajícím kolem tábora lovily indiánské stříbro a zlato. Během lovu vzácných kovů na ně útočili členové nepřátelského kmene Piktů, kteří je o nalezené zlato a stříbro okrádali. Pokud se jim povedlo Piktům uniknout, předali drahé kameny do nádoby označené jménem svého kmene. Zlato bylo dvakrát cennější než stříbro, což při finálním sčítání výsledků také zahrálo svou roli. Nejvíce drahého kovu utržil kmen Totemky, pak Sběrači a na třetím místě Hlučné vlčice.
Také aktivita pro starší se nesla v duchu lovu. Dnes jsme si vyzkoušeli novou hru Maršál a špion, jež se odehrávala v jednom z nedalekých lesů. Členové kmenů se rovnoměrně rozdělili na dva tábory (s čapkou a bez). Každý z týmu si vylosoval jednu kartičku s číslem v hodnotě 1-9. Ten, kro si vylosoval 9 se stal maršálem (pouze jeden člen) a hodnota 1 označovala špiona (max 3 špioni). Cílem hry bylo zneškodnit nepřátelského maršála, což ale svedl pouze špion s kartičkou v hodnotě 1. Pro špiona ale nebylo vůbec snadné dostat se skrz nepřátelské území až k cizímu maršálovi. Pokaždé, když se dva protihráči setkali, museli si ukázat svá čísla. Ten s nižší hodnotou prohrál svůj život a musel se vrátit zpět na začátek svého území pro další. Špioni tak museli být doprovázeni dalšími, vyššími čísly, které jej chránili. Bylo pouze na taktice týmu, kolik a která čísela vyslali na ochranu špionů a kolik jich zůstalo ochraňovat maršála.
Odpoledne jsme si pro starší připravili trošku obměněnou hru z minula - na Zvěda. Kmen měl během 15-ti minut někde v okolí schovat Dračí dráp. Při hledání vhodného místa k úkrytu je doprovázel jeden člen z jiného kmene (zvěd). Jakmile našli vhodné místo, postavili malou pagodu určených rozměrů, do kterého umístili onen dráp. Zadímco kmen stavěl, zvěd kreslil plánek, kudy se k tomuto objektu dostat. Po návratu do tábora předal zvěd tento plánek svému kmeni a ti měli opět 15 minut na jeho nalezení. Nejrychlejší byl kmen Rudoši, v čele se svým kmenovým vůdcem MLUVÍ CIZÍ ŘEČÍ.
Indiáni nosí na krku část uloveného zvířete, jako výraz udatnotnosti a neobyčejných schopností. Naše kmeny vyznamenávají své bojovníky podobným upomínkovým předmětem - Dračím drápem. Jeho podobu i předávání je zaznamenáno na několika fotografiích z předchozího dne.
Mladší kmeny zůstaly během odpoledne v táboře, kde se konaly štafetové závody. Princip štafet pro nikoho jistě není novinkou a tak jen nastíním některé úkoly, jež měly kmeny se svými vůdci plnit. Vedoucí a praktikanti se trošku zapotili, když jim na záda postupně naskákali všichni malí indiáni a oni je měli přenést na vyznačenou plochu. Pro osvěžení sloužil velmi oblíbený úkol kdy se kmen snažil trefit do obličeje svého vedoucího malým pěnovým míčkem nasáklým vodou. Také jsme si vyzkoušeli jejich orientační smysl ve tmě a znalost svého kmene, když jsme vedoucímu zavázali oči a on svůj kmen hledal jen podle hlasů. Tento třetí den již všichni dobře vedí, který vedoucí k nim patří, přesto ovšem nebylo na škodu si jej podepsat.
Pokud vám to přijde jako úmyslné týrání kmenových vůdců, pak se mýlíte. Celé dva týdny právě tito kmenoví vůdci testují schopnosti malých indiánů a tak bylo naším cílem jen dokázat, že právě oni jsou odborníky ve svých oborech a jsou hodni té cti vést vlastní kmen. Předchozí výčet byl jen zlomkem ze všech úkolů jež na kmenové náčelníky tento podvečer čekal a musím říci, že se těchto úkolů zhostili s náležitou vervou.